Téma závisti Melanii Kleinovou vždy zajímalo a objevuje se i v jejích raných pracích, ale v monografii Závist a vděčnost představuje novou myšlenku, totiž že závist se objevuje od narození a je nejranější manifestací pudu smrti. Závist je v konfliktu s láskou a vděčností. Působení závisti v paranoidně-schizoidní pozici je mocným faktorem v patologickém vývoji. Vzhledem k tomu, že závist napadá dobro, zasahuje do normálních procesů štěpení a brání tak utváření dobrého objektního vztahu. To následně vyvolává dezorientaci pramenící z neschopnosti rozlišovat mezi dobrým a špatným objektem. Význam závisti byl v analytické práci vždy uznáván, jako v případě Freudova objevu závisti penisu. Ale myšlenka, že závist působí na primitivní vztahy k částečným objektům a je směřována k životadárnému prsu, byla zcela revoluční. Takzvaní kleiniáni, kteří se otevřeně hlásí ke konceptům a technice Kleinové, dál rozvíjeli a rozvíjejí její dílo a zájem o její myšlenky ve světě stále vzrůstá.
