Jaký je postoj moderního člověka k ostatním obyvatelům této planety? Human-Animal Studies je relativně nový, ale dynamicky se rozvíjející obor v rámci společenských věd, který se zabývá různorodými vztahy mezi lidmi a ostatními zvířaty. Představovaná populárně-naučná publikace tento nový obor poprvé představuje českému čtenářstvu a na konkrétním příkladu zvířat v laboratořích ukazuje, jakým způsobem může být sociologická reflexe mezidruhových vztahů přínosná. Kniha postupuje od náčrtu teorie morálního statusu až k praktické analýze způsobu, jímž jsou zvířata de-individualizována a zvěcňována moderní vědou za účelem jejich využití ve výzkumu. Snaží se přijít na to, jakým způsobem experimentující vědec dokáže utlumit své emoce či morální zábrany a akceptovat toto zvěcnění. Popisuje celou řadu příčin, mezi které patří např. způsob vzdělávání a výchovy budoucích vědců, způsob fungování vědeckých institucí, ale i celospolečenské mechanismy, které zasazují zkoumanou problematiku do souvislosti globální ekologické krize.
Tereza Vandrovcová (*1984), absolventka katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, spoluorganizátorka a mluvčí iniciativy Veggie Parade, vedoucí Odborné sekce ochrany zvířat Strany zelených a doktorandka snažící se v rámci svého výzkumného projektu zpopularizovat obor Human-Animal Studies v české akademické sféře.
Předmluva: Stanislav Komárek
OBSAH
1 Sociologie lidsko-zvířecích vztahů
1.1 Zvířata v sociálním světě člověka
1.2 Spor o zvířata v sociologii
1.3 Human-Animal Studies – nový obor
2 Teorie morálního statusu
2.1 Etika a morální status
2.2 Karteziánský dualismus a příroda bez duše
2.3 Teorie morálního a racionálního jednání
2.4 Teorie genetické humanity
2.5 Teorie utilitarismu a senzitivity
2.6 Teorie úcty k životu
2.7 Teorie subjektu života
2.8 Shrnutí
ČÁST DRUHÁ
3 Výchova k potlačení emocí
3.1 Pitva na základní škole
3.1.1 Způsoby vyrovnávání se s obtížnou situací
3.1.2 Možnost odmítnutí
3.1.3 Skrytý a deklarovaný účel pitvy
3.2 První zkušenost s vivisekcí
3.3 Problém znecitlivění
3.4 Problém odrazení zájmu
3.5 Alternativy
3.6 Shrnutí
4 Proměna zvířat v laboratorní objekty
4.1 Zvěcnění před vstupem do laboratoře
4.2 Zvěcnění v laboratoři
4.3 Metafora obětování
4.4 Přehlížení bolesti
5 Byrokratizace moderní vědy
5.1 Mechanismy překonávání „lidskosti“
5.2 Problém morální neviditelnosti
5.3 Byrokratizace vědeckých institucí
5.4 Dělba práce
5.5 Názorný příklad
6 Návrat emocí
6.1 Stres a pocity viny
6.2 Emocionální pouta se zvířaty
6.3 Srovnání dvou přístupů
6.3.1 Kultura „kovbojů“
6.3.2 Kultura „zvířecích lidí“
