Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké. Avšak v noci na 2. srpna 1944 byla zavražděna její čtyřletá dcera Gretel, její rodiče, sestra se svými šesti dětmi a řada dalších příbuzných.
Téhož dne poslaly oddíly SS Zilli na nucenou práci do tábora Ravensbrück. Zilli se však odtamtud podařilo uprchnout. Když válka skončila, shledala se pouze se svými dvěma bratry. O svém příběhu začala hovořit teprve před několika málo lety.
Příběh Cäcilie Reichmannové není jen pietním dokumentem vydávaným z úcty k obětem romského holocaustu, ale líčí i život německých Sintů na základě osudů jedné rodiny. Je zároveň ojedinělým seznámením s duší a myšlením výjimečné osobnosti, kterou Cäcilie Reichmannová byla.
